Letos jsme si s přítelem konečně koupili nové auto. Jemu se tím splnil dávný sen. Aut už měl několik, ale fungl nové přímo z fabriky je to první.
 
Připravoval se na něj pomalu jako na narození dítěte. Hned, když jsme se před rokem shodli na tom, že si ho koupíme, a já nebyla ihned toho názoru, že ho potřebujeme, chvíli mu trvalo, než i já souhlasila, jsme se začali v kruhu našich přátel zajímat o to, kde a u koho mají uzavřené pojištění. Nové auto je přece jen nové auto a mělo by být spolehlivě pojištěné…

Téměř většina našich známých si uzavřela povinné ručení přes internet. Příteli, skeptikovi od narození, se to nejdřív nezdálo. „Nemám v to důvěru,“ opakoval neustále. Jeho největší strach spočíval v tom, svěřit provozovateli serveru svoje údaje, které jsou pro výpočet pojistného a pro sazbu pojištění povinného ručení nezbytné. Nakonec ho uklidnilo, když se lépe informoval. Provozovatel serveru smí s údaji nakládat jen za účelem sjednání povinného ručení a spousta zodpovědných portálů nabízí expresivní zaslání smlouvy a osobní schůzku s následným podpisem smlouvy  a nebo také zaslání zelené karty, což znamená, že by se svým novým zlatíčkem mohl ihned vyjet na výlet, ještě než bude mít smlouvu v rukou.  Nakonec  tedy musel uznat, že to zní naprosto seriózně a strach z toho, že po odeslání údajů nebude mít v rukou žádný doklad o tom, že smlouvu dostane, se vytratil.

Nyní už půl roku jezdíme dokonce i s připojištěnými skly a zavazadly, jelikož nám námi vybraný portál nabídl i připojištění  vozidla, které se vztahovalo na skla a zavazadla, nacházející se v autě…

Jsme natolik spokojeni, že si přítel před dvěma měsíci touto cestou pojistil i motorku.

Vše se musí jednou zkusit poprvé. My jsme každopádně moc spokojeni ale doufáme, že i přes veškerá pojištění, budeme jezdit bez nehod.