Bylo načase rozšířit mou sbírku puzzle. A také k tomu nadešel vhodný okamžik – blížil se den mých jmenin. „Máš jich málo?“ tázal se mě přítel. „Nóóó,“ schválně protahuji odpověď. „Jo, mám jich málo!“ – „No, jistě,“ procedí skrz zuby. „Kam to všechno chceš věšet?“ rozhodí rukama okolo. „Půlku máš ještě pod postelí!“ – „No, a co! Tomu nerozumíš. To je můj koníček, chápeš?“ – „Pěkně drahej!“ podotkne, ale víc se se mnou nepře.
Nejdůležitější ze všeho je výběr. Proto jsme vyrazili do hračkářství ve městě, kde puzzle prodávají. Vejdu do obchodu, sotva pozdravím a v tu ránu mi dioptrické brýle zahalí mlha. „Přejete si?“ uslyším hlas. Jelikož přítel má ty samé problémy, také nereaguje. „Tak co to bude?!“ vřískne nepříjemná osoba. Sundám brýle, abych je mohla očistit, ale vidím svět rozmazaně. Nasadím si je na nos a kochám se jasným výhledem. Zrak mi padne na ženu opřenou o pult a asi nemá nejlepší náladu. „Dobrý den,“ pozdravím znovu. „No, ptám se vás naposledy – co hledáte?!“ řekne ta ženština. Nechápavě na ní zírám. Co jí je? „Přáli bychom si puzzle.“ odpoví pohotově přítel. „A jaký?“ – „No, ještě jsme žádný neviděli, tak nevíme…“ nasadí moje polovička netrpělivý tón. „Jsou támhle vzadu,“ mávne „laskavá“ prodavačka kamsi rukou. Přemístíme se tedy do útrob prodejny a nalezneme oddělení s tím správným zbožím. Zrak mi přelétne po vystaveném puzzle. No, nic moc, pomyslím si. „Hele, co tohle?“ vezme přítel do ruky krabici, na níž je zobrazena krajina a v pozadí kostelík. „To se mi moc nelíbí…“ Zničehonic mi za zády vyjekne hlas, až poposkočím? „Máte vybráno?!“ Bože to je baba, vkrádá se mi do mysli. Ale přítel zaskočen není: „Milá paní, sotva jsme sem přišli a viděli první puzzle. Ne, vybráno nemáme a ani mít nebudeme. Zdravit neumíte, protivná jste a hnusná taky! Nashle!“ čapne mě za ruku a táhne k východu. Mrknu přes skleněné dveře, jestli paní nechytla infarkt. Zdá se, že ne…
„Hele, pojď se sem mrknout!“ huláká na mě druh z pokoje. „Co je?“ otáži se. „Vyber si!“ řekne a zatváří se jako grand. Mrknu do hledáčku, kde je název puzzleshop.cz. Aha, tak odtud vítr vane… Zasednu ke kompu a zrak mě přechází nad tou nádherou. Tolik obrazů puzzle! Vybírám sice dlouho, ale snaha je zakončena úspěchem. Vyplním povinné položky a přeji si, aby balíček přišel co nejdříve. „Dobrý, ne? Vybrala sis a šlo to i bez vtíravý, protivný báby!“ pochvaluje si přítel.



You must be logged in to post a comment.